Netvrdím, že musíte nutně vědět, do čeho u mě v ordinaci „jdete“. Přesto se možná hodí občas si připomenout, co homeopatie je.  Anebo, pro začátek, co není. Není klasická medicína.  Není k ní ani v opozici ani ji nedoplňuje ani nekritizuje ani s ní nebojuje. To zastanou někteří homeopaté. Homeopatie je prostě jenom úplně jinde.

HOMEOPATICKÉ PRINCIPY (volně převzato z knihy Kvantový doktor od Ami Goswamiho):

  1. nemoc představuje zhroucení vitálních sil.
  2. vnitřní příčinu tohoto zhroucení nelze poznat (alopatie: nemoci jsou události, jevy, jejichž příčinu lze určit).
  3. nemoc nemůže být klasifikována podle vnitřní příčiny ( alopatie: nemoci je třeba klasifikovat podle jejich příčin).
  4. nemoci lze rozpoznat a rozlišovat pouze podle jejích symptomů. Proto jsou všechny stejně důležité. (alopatie: na příčiny ukazují symptomy. Proto ty příznaky, které přímo souvisejí s příčinami, jsou pro účely léčby mnohem důležitější než ty, jež s příčinami souvisejí jen vzdáleně).

Přeloženo:                                                                                                                                                                                                Bolí mne žaludek. Vyhledám klasického lékaře. Po gastroenterologickém  endoskopickém a rtg vyšetření je diagnostikován vřed v žaludku. Příčinou onemocnění je tedy žaludeční vřed, důležitý symptom je bolest. Cílem je odstranění bolesti a zhojení žaludeční sliznice.

To, že má pacient odpor k vodě,  velkou chuť na pivo, po kterém ale zvrací, že stále smrká a loví žlutozelené šušně z nosu, občas je tak zahleněný, že ho kolem třetí hodiny v noci vzbudí kašel, bolí ho čelní dutiny, tu ho bolí rameno, tu loket, že bývá podrážděný, netrpělivý, nejistý…..atd.atd. To vše a řada dalších symptomů s nemocí pacienta v klasickém pojetí nesouvisí. Homeopatie naopak se o tyto symptomy opírá a považuje je za navzájem rovnocenné.

Uznává, že nezná příčinu (ve smyslu – nevíme, co je vitální síla? Kde se vzala?). Neví, proč došlo ke vzniku vředu. Stress také nepovažuje za příčinu. Mentální reakce na stresory je vždy zcela individuální. I stress má svoji „neznámou“ příčinu. Můžeme si uvědomovat, že vřed se pacientovi vytvořil po dlouhodobě napjaté tíživé situaci v práci. Ale proč ji prožívá jako tíživou? V čem ho ohrožuje? A proč to u něho vedlo k onemocnění? Příčiny jsou hluboké a prakticky nepoznatelné. Zatím. Neladí vám to s často používaným rčením  “homeopatie léčí skutečnou příčinu“? A proč?  Je to pravda. Jenom nevíme, jaká to je.

Dobrá zpráva je, že k uzdravení postačí důvěra, že je to možné. Homeopatie nehodnotí. Pouze toto vše respektuje. Ví, že z „nějaké“ příčiny došlo k oslabení vitální síly, má to přesně tyto projevy (symptomy) a  na základě čisté empirie doporučí vhodný lék.  Současné znalosti zatím víc neumožňují. Až bude jednou existence vitální síly a dalších jevů s tím souvisejících nad slunce jasnější realitou, možná přestane být příčina nemocí velká neznámá. Důležité je, že homeopatie uzdravuje.

A jak souvisí homeopatie s psychikou, resp. psychosomatikou?

„Lidské bytosti v sobě mají pět elementů, jež brání rozletu jejich ducha: zarputilou vážnost, vlastní důležitost, nedostatek představivosti, negativní vnitřní dialog a strach.“ – Berta „Zlomený luk“ z knihy Jamie Sams Tančit sen.

Souvislost mezi nimi je. Ale jen zdánlivá. Homeopatie psychický aspekt bere bez hodnocení jako symptom.  Psychosomatika jde dál. Pokud s tím pacient vnitřně souhlasí a chce to, pomáhá mu psychosomatický terapeut nalézt mentální zvyky, předsudky a přesvědčení, které mohly vést k oslabení vitality a k nemoci.  Nejde o to určit viníka, ani o to stát se dokonalým. Cílem je, aby se pacient cítil ve svém životě pohodlně. Custom essay writing. Znal svoji sílu i slabiny, aby si uvědomil svůj podíl na všem, co se mu v životě děje a využil vše, k čemu má vlohy. Aby v jeho životě bylo více radosti a změnil se jeho postoj k tomu, co vnímá jako neštěstí a starost.

Toto se nikdy nestane přes noc.  Ale znáte to : „Cesta je cíl.“  Nemusíte si ji zvolit.  A také není nikde řečeno,  že na ní nutně musíte mít „odborného“ průvodce. Nic není špatně. Ale žít tak, aby váš vnější život harmonicky ladil s tím vnitřním, naslouchat stejným dílem rozumu jako srdci, to je ta nejlepší prevence nemocí, kterou znám.