Homeopatie je ve své podstatě regulační medicína. Svým působením homeopatické léky regulují resp. iniciují regulaci a obnovu fyziologických funkcí organismu. Dnešnímu medicínskému světu nabízí kvalitní protipól , který vyrovnává mnohdy neosobní přístup k nemocnému a nemožnost zpracovat zdravotní problém v jeho celistvosti.

 „Hledej jiskru, která zapálí oheň tvých léčivých sil“ – Paracelsus.

Principy, o které se homeopatie opírá, se liší od současné medicíny v mnoha bodech.

Princip podobnosti

Každá látka, která má schopnost vyvolat u zdravého citlivého jedince nějaké příznaky, musí bý také schopna podobné příznaky léčit u jedince nemocného. Přičemž soulad výběru léku a potence je jeden z nejdůležitějších momentů v homeopatii.

Princip nekonečně malých ředění (infinitezimálních dávek)

Ředěním se účinek látek nezmenšuje, ale prohlubuje.

Princip dynamizace léčebných látek

Nestačí látky pouze chemicky naředit, ale zásadním krokem při jejich výrobě je dynamizace (velmi intenzivní protřepávání). Dynamizace navyšuje energii nosiče (tzn. energii částic přenášejících informaci), přičemž informace zůstává nezměněna.

Každý homeopatický lék obsahuje tři složky: nosič (hmotu- líh, cukr), informaci (kvalitu suroviny) a energii (danou úrovní dynamizace a označenou číslicí za názvem každého homeopatického léku). Písmeno za touto číslicí (C, D, M, LM…) určuje velikost  naředění.

Princip působení homeopatického léku

Homeopatická léčba není léčba chemická, ale léčba energetická – informační (v mnohém dosud blíže neobjasněná).  Je založená na přenosu informace, která rezonuje se specifickou individuální vibrací nemocného člověka. Povzbuzuje tak vlastní obranné síly a stimuluje k regulaci a harmonizaci vnitřního prostředí. Fenomén informace ve vztahu k homeopatii vyčerpávajícím způsobem popsal MUDr. Radomír Růžička na http://www.homeopatie.cz/sheldrak.htm .

 „Neléčím nemoci, léčím člověka“ – Hahnemann

Princip vzájemného působení (interakce) nemocí

  1. Jestliže se v organismu setkávají dvě protichůdné nemoci, silnější dočasně potlačí slabší, ale nevyléčí ji. Po skončení silnější nemoci se potlačená nemoc obnovuje, často s ještě větší intenzitou (alopatická medicína).
  2. V organismu nemohou být současně přítomny dvě podobné nemoci. Silnější zlikviduje slabší (homeopatická medicína). 

Princip individuality

Stejný podnět nemusí nutně vyvolat u různých lidí stejnou nemoc, stejně jako stejná nemoc může být vyvolána u různých jedinců různými podněty – nutnost individuálního přístupu k pacientovi. Označení „citlivý jedinec“ ukazuje na jedince s konstituční dispozicí k danému typu onemocnění (fyziognomicky, emočním prožíváním, způsobem reaktivity na určité zevní podněty atd.).

Princip nemoci v homeopatii

Nemoc je chápána jako účelový přirozený obranný proces, který má svou logiku a je nutný k zachování organismu. 

Princip komplexního přístupu

V pacientově těle ani v jeho psychice neexistuje nic, co by existovalo samostatně, odděleně od celku. Všechno souvisí se vším.

Zabývat se povahovými rysy, stravováním, vztahy v rodině, intimním životem, emocemi, pohledem na svět atd. patří k běžnému homeopatickému postupu. S tím by měl počítat každý, kdo homeopata navštíví. Naopak každý homeopat samozřejmě ctí soukromí svého pacienta a informace, které během vyšetření získá, nikdy nepřekročí práh ordinace.

Homeopatický předpis.

Homeopatika.

Historie homeopatie.