Acidobazická rovnováha přispívá zásadním způsobem k přirozenému zdraví. Acidobazicky vyvážená strava vede ke správnému fungování látkové výměny, optimálnímu využití všech vitamínů, minerálů a živin. Optimálnímu trávení zásadně ovlivňuje naše genetická dispozice (viz Výživa podle krevních skupin).

 „ Ze všech složenin našich tělesných sil se kyseliny projevují jako ty nejškodlivější“ – Hippokrates.

Základní pravidlo našeho stravování je nedovolit tělu, aby se okyselovalo.

V průmyslových státech je 90% populace nad 20 let „kyselých“.  Tento stav označujeme jako latentní acidóza (skryté překyselení) a přispívá ke vzniku řady civilizačních chorob, ne-li všech. Naopak lze říct, že harmonizace pH stojí za řadou „zázračných“ uzdravení nebo alespoň významných zlepšení provázejících některé diety jako např. dieta s vyloučením masa u lupenky, paradentózy, rakoviny, půst se zeleninovými šťávami u rakovin a těžkých chronických nemocí, vyloučení cukrů u mykóz atd. Zdravý člověk by měl jíst 4x více zásadotvorných potravin než kyselinotvorných.  Překyselený až 7x více. Pokud musíte dodržovat nějaká další potravní omezení nebo kdybyste si nevěděli rady, obraťte se na odborníky dietology (www.margit.cz ).

Tabulky pH stravy.

Co páchají kyseliny v těle?

Zahušťují krev a zvyšují tím hodnoty krevních tuků – cholesterolu a triglyceridů (samotné snížení tuků v potravě na minimum nezajistí odpovídající snížení jejich hodnot při laboratorním biochemickém vyšetření).

Způsobují ztráty vápníku, které nejdou nahradit žádným doplňkem stravy.

Snižují adaptibilitu na zátěž– to se projevuje únavou, malou výdrží, sníženou schopností koncentrace, špatnou náladou, apatií až depresí, podrážděností, neklidem s nespavostí, agresivitou.

Postupně narušují funkci pojivové tkáně a krve a vedou ke vzniku řady nemocí (alergie, artróza, artritida, bolesti hlavy, celulitida, cukrovka, dna, infarkt, mrtvice, osteoporóza, poruchy srdečního rytmu, poškození meziobratlových plotének, rakovina, revma svalové i kloubní, vysoký tlak, zánět – až vřed žaludku nebo dvanácterníku…).

Snižují imunitu – sklon k zánětům (je náhoda, že nejvíce „chřipek“ následuje právě v lednu po vánočních opulentních svátcích) jako jsou opakovaná nachlazení, horečky, paradentóza nebo záněty v očích.

Kdy je nejvyšší čas se sebou něco dělat?

Máme bledou, suchou až popelavou kůži s předčasnou tvorbou vrásek.

Lámavé, suché vlasy s lupy.

Lámavé nebo ztluštělé nehty na rukou.

Nažloutlé až načervenalé oční bělmo

Potažený nebo popraskaný jazyk.

Jsme nervózní, neklidní a podráždění.

Máme trvale zpocené ruce a nohy.

Kyselý noční pot a ostrý tělesný zápach.

Je nám cítit z úst, přestože dodržujeme hygienu.

Měření pH

Lakmusovým papírkem (běžně k dostání v lékárnách) testujeme pH slin vždy ráno před snídaní nebo z moči kdykoliv během dne kromě rána (vždy střední proud moče). Testujte 1x týdně, po docílení optimálního pH 1x měsíčně. Nejvíce kyselé je tělo ráno, proto je vhodné se ráno a dopoledne vyhnout okyselujícím potravinám.

Zdroje: Koelleová – Acidobazická rovnováha, Svirinskaja – Tajemství energie,Tepperwein – Pryč s kyselostí.